1662 spolu s několika mladými spolupracovnicemi začíná Mikuláš Barré malý projekt – tzv. malé školy, které v Rouen (Normandie) a jeho okolí umožňují dětem z chudých rodin získat základní vzdělání
1666 se tyto učitelky křesťanské lásky rozhodnou pro život v komunitě, bez slibů a bez klauzury, aby byly více k dispozici prostým lidem a mohly jít do míst, kde tito žijí
1675 po návratu do Paříže se Mikuláš zasazuje o podobné dílo – kromě výchovy a vyučování ve školách se sestry věnují katechezi dospělých, mladým ženám, které ztratily směr svého života, a dále sousedům a lidem v okolí, kteří jsou nemocní a opuštění; hlavní úsilí společenství se však vždy má soustředit na katechezi a růst člověka ve víře – mají druhým pomáhat vytvářet vztah s Bohem a na prvním místě je učit modlitbě srdce
během následujících desetiletí rozšíří sestry své působení po celé Francii; ze dvou prvních domů, jejichž sponzoři se neshodnou na způsobu financování škol, odvozují dnes svůj původ dvě kongregace – Sestry Prozřetelnosti z Rouen a Sestry Dítěte Ježíše pocházející z Paříže
1852 sestry přijmou pozvání do zámoří – vzniká první misijní dílo v Asii (Malajsie)
1866 po dvousetleté existenci se Institut stává kongregací uznanou papežem; dochází k pozměnění konstitucí a jsou zavedeny sliby
kongregace otevírá nové komunity v dalších evropských zemích, odkud se mnohé sestry vydávají jako misionářky do Asie, kde hlavním posláním je vzdělávání a péče o děti
po 2. vatikánském koncilu (1962-65), který vyzve všechny řeholní instituty k návratu ke kořenům a k přizpůsobení se novým podmínkám, následují založení v jižní Americe, Africe a Austrálii; všude se sestry snaží odpovědět na potřeby obyvatel země a vnímat bohatství místních kultur